Březen 2008 - Peklo
Cestou z Kralup nás vyprovázel déšť se sněhem. Vypadalo to, že počasí našemu jarnímu výletu za bledulemi přát nebude. V Lužci byla situace obdobná. Cestou do obce Zahrádky se ale „nálada“ posádky (Erika, Jindra, Luboš a Pavel) zlepšovala. Srážky ustávaly a tak jsme u zámku v Zahrádkách mohli krom auta nechat i deštníky uvnitř.
Zdálky jsme obhlédli zámek, který se v poslední době „proslavil“ hlavně požárem v lednu 2003.
Najít červenou turistickou značku nebyl až takový problém a my pokračovali svižným krokem k cíli našeho výletu. Po opuštění zámeckého parku se cesta mírně svažovala a po obou stranách se začali objevovat skály. Ty nás dovedli až k Robečskému potoku, jenž se stal naším průvodcem po zbytek procházky.
Zde jsme si prohlédli první skalní byty, jichž je v těchto místech poměrně dost. Skoro sídliště J
Pokračovali jsme v cestě a zanedlouho se ocitli u cedule oznamující, že už se nacházíme v přírodní rezervaci Peklo. Jedná se údolí podél zmíněného potoka lemované skalami a na jaře hojně navštěvované díky „plantážím“ bledulí.
Celou cestu bylo co si prohlížet, protože jak jsme již poznali mnohokrát, příroda je neskutečně vynalézavá.
Místy nám jen bahno znepříjemnilo cestu, ale tento problém jsme vždy nějak vyřešili. Po ujistí cca 3 km jsme se rozhodli pro cestu zpět. Bohužel rezervací nevede žádná okružní cesta a tak jsme byli nuceni jít tou samou cestou. Ale nám to až tak nevadilo, alespoň jsme si jarní přírodu mohli prohlédnout ještě jednou.
Když jsme se blížili k zámeckému parku začalo sněžit. Prohlédli jsi si ještě náves a různé informační cedule.
V autě jsme chvíli debatovali, co ještě dnes podnikneme. Návrh navštívit ruinu hradu Jestřebí, který byl při cestě zpět domů, byl všemi přijat. Po pár kilometrech jsme zaparkovali v obci Jestřebí a vyšli pár schodů k „hradu“. Všude byli cedule „Vstup jen na vlastní nebezpečí“. (hmmm, také způsob jak se jako obec chránit před případnými žalobami…L“
Za dobrých povětrnostních podmínek je z hradu výhled daleko do kraje. Nám počasí v tomto ohledu moc nepřálo. Bylo oblačno a mlhavo. Z vyhlídky jsme si alespoň prohlédli obec a vlastně nám rozhled pomohl najít restauraci. Sešli jsme zpět k autu a popojeli tak maximálně 100m. Zde jsme navštívili útulnou hospodu na Rychtě. Příjemná restaurace ve vesnickém stylu. Z venku zachovalé venkovské stavení.
Přečíst jidelní lístek nám trvalo několik minut a nikdo nevěděl, co si z petré nabídky vybrat.
Ač zde bylo poměrně dost lidi, obsluha byla rychlá a ani na jídlo jsme moc dlouho nečekali.
Během naší poobědové debaty nás znepokojoval pohled z okna. Důvodem bylo husté sněžení. Kdo by jej čekal na konci března, že!! Když jsme za sebou zavřeli dveře hospody zůstali jsme stát překvapeni. Všude bylo bílo a sníh se stále sypal. Nasedli jsme do auta a cesotu se kochali zimní krajinou. Ta se po ujetí asi deseti kilometrů změnila na jarní a nám dobře známou.
Bez problémů jsme dojeli do Lužce, kde se naše cesty rozdělily.
Jarně-zimní výlet.. Ač se to nezdá, tak počasí nám přálo, protože třeba v Kralupech celý den pršelo. Tak zase v dubnu…J
Pozn.Abychom všichni měli úplně jasno..Jaká květina je na prvním a druhém obrázku?
1.obrázek
2.obrázek
Fotky naleznete zde
