Říjen 2007 - Kadlín
A máme tu první výlet po prázdninách. V září se žádný neuskutečnil. Byli jsme plni zážitků z léta a nějak to časově nevyšlo :)
Pro říjnovou akci byla vybrána návštěva zatím nepříliš známé vesnice Kadlín. Tato víska nechce být zapomenutou a tak se snaží zviditelnit. Postavili si rozhlednu, zřídili muzeum.. Klobouk dolů.... Krásný důkaz jak z ničeho vytvořit více než zajimavé místo.
Asi špatné počasí nebo řádící virózy způsobily, že směrem na Kadlín uhánělo nepřiliš naplněné auto. Jen Jindra, Pavel a Erika. Asi zdravé jádro :))
Po menším zakufrování (moc pěkné silničky jsou v okolí Mělníckého Vtelna) jsme kolem desáté zaparkovali pár set metrů od kadlínské rozhledny. Nikde ani živáčka, jen my tři polárnící. Ani se nedivím, že jsme nikoho nepotkali. Počasí nás letos překvapuje skoro každý měsíc. V první půlce roku to byla překvapění více méně příjemná od září si nás příroda pěkně vychutnáva. Aby v říjnu byly 4 stupně nad nulou, to dlouho nepamatuji.:o
Je patrné, že rozhledna je nová a tak jsme rozvinuli debatu, zda se jedna o památku. Zavěr je takový, že je to prostě rozhledna. (ale byla to dlouhá diskuze):)) Vystoupali jsem po schodech na ochoz a mohli se kochat výhledem. Na jedné straně trochu stíní stromy, ale zbytek výhledu je bez překážek. Bohužel nebylo moc daleko vidět, okolní "kopce" byly zahaleny mraky. Nepříjemný severák nás dobrovodil k autu, kterým jsme se přiblížili k místnímu muzeu.
Dostali jsem pohled jako vstupenku, která je navíc slosovatelná. (dospělí výherce dostane kolo, dítě koloběžku). Jen trochu nechápu jak se výherce bude zjišťovat. Za prvé si nikdo nenapsala naše jména a za další sice na vstupenkách byla čísla, ale my s Pavlem jsme měli stejné..:) Prohlédli jsme si expozice o kováři, polních rostlinách a muzeum motyk a motyček...
Jelikož jsme prohlídku 7 kadlínských zastavení stihli během hodinky, začali jsem přemýšlet, co podnikneme dále. Jelikož jsme nebyli zase tak daleko od Kokořínska, rozhodli jsme se navštívit další rozhlednu a to Vrátenskou horu.
Cesta uběhla rychle (je to kousek) a my mohli ponechat auto na prázdném parkovišti u obce Libovice. Turistický ukazatel nám oznámil, že k rozhledně je to 400m. Po chvilce jsem tedy stály u vchodu na Vrátenku. Marně jsme se snažili dostat dovnitř. ZAVŘENO. Prý když je špatná viditelnost neotevírají.. Až zarážející zájem o turisty. Když jsme tam chvíli debatili, přišli další lidé...nu což, každý svého štěstí strůjce.
Vrátili jsme se tedy na parkoviště, které se docela zaplnilo (přibyly další dvě auto... oóó´naši milí spoluobčané, když je parkoviště úplně prázdné není potřeba, abyste nechali své miláčky, tak aby ostatní nemohli skoro vyjet)
Přes Mšeno jsme dojeli na Mělník, kde bylo potřeba nejdříve nakrmit naše přibližovadlo (hladové oko svítilo už při výjezdu z Kadlína) a pak byla samozřejmě řada na nás. Pro zahnání hladu jsme využili pizzerii Piranhu. Jídlo dobré, ale obsluha fakt vázla.
V Lužci jsme vysadili Jindru a krátce po druhé jsme se loučili v Kralupech s Pavlem.
Nakonec jsme ani nezmokli, takže docela povedený výlet. Tímto zdravím majitele rozhledny na Vrátenské hoře.
Další foto naleznete zde
