Jdi na obsah Jdi na menu
 


Únor 2007 - Národní muzeum

28. 2. 2007

V sobotu 24. února jsme se sešli na obvyklém místě již v 8.15. Počasí "přálo" návštěvě Národního muzea v Praze. Nejdříve to vypadalo, že budeme muset použít dvě auta, ale řádící chřipková epidemie počet účastníků snížila na dopravitelný jedním autem. Role řidiče se opět ujal Martin.

Zaparkovali jsme naše přibližovadlo na parkovišti u holešovického nádraží a do centra vyrazili metrem. Nakonec nás bylo šest (Erika, Jindra, Luboš, Lukáš, Martin a Pavel).

Po zaplacení vstupného jsme vyšli schody a ponořili se do pravěku. Výstava "Lovci mamutů" je velmi pěkně udělaná a každý si tam najde oblast, která ho zajímá. No někoho zajímá v podstatě všechno a tak tam stráví hodiny. :))

Při prohlížení exponátů jsme se rozdělili na dvě skupiny. S Jindrou a Lubošem jsme byli o něco rychlejší než zbytek, a proto jsme opustili dobu velmi dávnou a navštívili i ostatní místnosti. Kluci nás pak následovali. Z pravěku jsme přešli mezi drahé kameny a pak ke zvířatům.

Jelikož "naše skupina" si vše prohlídla v kratším čase, počkali jsme na zbytek v atriu muzea. (museli jsme trochu nasát tu atmosféru :))

Národní muzeum jsme opouštěli půl hodinky po poledni. Informacemi jsme byli nasyceni, ale další orgán v těle se začal hlásit o svou potřebu. Využili jsme zkušenosti z loňska a zašli do pizzerie (dříve Fama ristorante). Chvíli jsme sice bloudili, ale pak jsme nalezli známy vchod a po zdoláni schodů jsme se ocitli v příjemné restauraci.

Pizza byla chutná. O to větší překvapení nastalo při placení. Až po chvíli si někdo z nás uvědomil, ze četl na vstupních dveřích, že o víkendech je 50% sleva na pizzu. To potěší.J

Na I.P. Pavlova jsme nasedli do metra, které nás odvezlo zpět do Holešovic. Pánská část "výpravy" dostala chuť na něco sladkého na zub. Chvíli jsme přemýšleli, kde bychom mohli uspokojit jejich chutě. Nic kloudného nás nenapadalo, až musela pomoci obsluha parkoviště. Nasměrovala nás do místní cukrárny v Dělnické ulici. Zde si každý (krom mě a Jindry) dal jeden až dva dortíky.  V cukrárně bylo plno a tak se pánové občerstvili "na stojáka".

Následovala cesta zpět na parkoviště, kde jsme se rozloučili s Lubošem.

Kolem 16h zastavilo auto v Kralupech. Bylo docela málo hodin a tak jsme se společně dohodli na pokračováni v podobě hraní šipek u Lukáše.

Po odehraní dvou her, jsem opustila společnost, která shlédla ještě pár filmíků na počítači.

Vcelku podařený výlet.:))

PS: Na  tu slíbenou svíčkovou, Lukáši, nezapomene. :))