Říjen 2006 - Zubrnice
Uběhla docela dlouhá doba, co jsme nebyli na společném jednodenním výletě. Nejdříve byly příčinou dovolené a pak našlápnuté září. Až v říjnu jsme našli volné okénko. Rozhodla jsem se, že navštívíme malou vesničku nedaleko Ústí nad Labem - Zubrnice. Ta je známá především skanzenem a železničním muzeem.
Sraz byl stanoven na 8.30 na obvyklém místě. No, zrovna se to nějak nepovedlo a Kralupy jsme opouštěli skoro o hodinu později. Složení posádky se stále mění. Na tomto výletě nám přibyl člen doposud nejmladší - Barborka.
Po malé nucené přestávce na cestě nás Zurbnice přivítaly cca po 1,5 hodině jízdy. Zaparkovali jsme nad vesnicí, teple jsme se oblékli a pomalým krokem došli na náměstí. Zde jsme zaplatili symbolický poplatek a vešli na dvůr jednoho z domů. Prošli jsme malým tržištěm, zkoukli různé atrakce.
Zde jsme strávili asi nejvíce času. Mohli jsme zde shlédnout, jak se dělá ze lnu dělalo plátno, mlácení obilí… vše jsme si samozřejmě mohli vyzkoušet. Následně jsme navštívili Hospodu, Konzum, Školu a Mlýn. Ve škole jsme zasedli do škamen a snažili se napsat krasopismem předepsaný text. (Školní lavice jsem opustila před nějakou dobou a to psaní inkoustovým perem mi nějak nešlo. No, prostě tam byla kaňka :))
Funkční mlýn to bylo něco pro mě. Nádhera.
V každém výše uvedeném domě, byli místní lidé a předváděli různé činnosti (předení, pečení, vaření, malování) a některé výsledky své práce dávali ochutnat (koláče, zelňačka..)
Blížil se čas oběda a tak jsme začali hledat, kde se najíst. První nalezená restaurace byla přeplněna. Po chvíli jsme objevili jinou. Byla poloprázdná. Když jsme dojedli bylo nám jasné proč. Zastavil se tam čas. Jídlo nevalné chuti, studené...Na druhou stranu ceny přívětivé. (3dcl vody za 10kč - tak vám nevím, jestli ta voda nebyla třeba ze ...:))
Po jídle jsme se ještě vrátili na místní tržiště, abychom nakoupili pár dárečků.
Obohaceni o zážitky(např. získání ŘP na trakař), dárečky a nevšední věci jsme nasedli do aut a vydali se na cestu domů. Při loučení jsme samozřejmě nezapomněli na Lukáše a jeho svátek. V Kralupech jsme se rozloučili a doufám, ze spokojeni se rozešli do svých domovu.
